Jak vybrat sklenici na pivo

Už jste někdy zkusili spočítat, kolik druhů piva vlastně existuje? Laici rozlišují pouze dvě skupiny – pivo známé jako „dám si ještě jedno“ a druhé zvané „to se nedá pít“. Pivní znalci však ví, že druhů piva existuje mnohem, mnohem více - a že německému pšeničnému sluší jiná sklenice než českému plzeňskému. V tomto článku prozkoumáme, jak vybrat tu správnou pivní sklenici, abyste si po vyprázdnění jejího obsahu mohli říct: "Tak ještě do druhé nohy!"

Zdroj: Freepik

Než se ponoříme do popisu nejrůznějších velikostí a tvarů sklenic na pivo, podívejme se, jaké základní druhy piva existují. 

Druhy piv

Nejčastěji dělíme piva podle obsahu alkoholu (čili stupňovitosti), barvy a typu kvašení.

Druhy piv podle obsahu alkoholu

Pídíte se po tom, jak rychle vám pivo stoupne do hlavy a dostane vás do dobré nálady? Potom vás bude zajímat, jaké množství alkoholu připadá na celý objem nápoje. Podle toho rozlišujeme tyto typy piva: 

• nealkoholické pivo – obsahuje méně než 0,5 % alkoholu
• lehké pivo – obsahuje 0,5–3,5 % alkoholu
• standardní pivo – obsahuje 4–5 % alkoholu
• středně silné pivo – obsahuje 5–6,5 % alkoholu
• silné pivo – obsahuje 6,5–9 % alkoholu
• extrémně silné pivo – obsahuje více než 9 % alkoholu. Velmi silná bývají zejména některá belgická piva, kde obsah alkoholu dosahuje až 20 %.

Zajímavost: nejsilnějším pivem na světě je aktuálně skotský Snake Venom neboli Hadí jed, který obsahuje neuvěřitelných 67,5 % alkoholu. Láká vás ochutnat tohohle siláka? Potom musíte zapomenout na zaběhlou českou míru „jeden škopek“. Tohle alkoholem napumpované pivo se pije pouze z panákových skleniček.

Pokud se lépe orientujete podle stupňovitosti, lze piva rozdělit následovně:

• výčepní (8–10,99°)
• ležáky (11–12,99°)
• speciální (nad 12,99°)

Druhy piv podle barvy

Barva piva může být ovlivněna mnoha faktory – například použitými surovinami, stupněm pražení sladu a technikou vaření. Podle toho, jak se tekutý chléb vybarvil, proto rozlišujeme: 

• světlá piva – mají zlatavou až jantarovou barvu. Tyto typy piva jsou často vyrobeny z jemného sladu a mají spíše lehčí, osvěžující charakter.
• pšeničná piva – typická je pro ně světlá, kalná barva. Tato piva mívají příjemnou sladovou chuť s ovocnými či kořeněnými tóny.
• zlatá piva – jsou světlá s jasným, zlatavým odstínem. Zlatá piva jsou obvykle lehká a osvěžující, s mírnou sladovou chutí a jemnou hořkostí.
• jantarová piva – mají medovou či jantarovou barvu. Jsou to často středně silná piva s vyváženým sladovým a chmelovým profilem.
• červená piva – prozradí je odstín červené až rubínové barvy. Tato piva mohou být buď světlejší a osvěžující, nebo tmavší a plnější s charakteristickými ovocnými a karamelovými tóny.
• tmavá piva – poznáte je podle tmavě hnědé až černé barvy. Tmavost je obvykle způsobena delším procesem pražení sladu, což dodává pivu bohatší a plnější chuť, ve které můžete ucítit kávu, čokoládu nebo oříšky.

Druhy piv podle kvašení

Podle způsobu kvašení lze piva rozdělit do čtyř hlavních kategorií: svrchně kvašená, spodně kvašená, spontánně kvašená a smíšená.

Svrchně kvašená piva

U tzv. svrchně kvašených piv probíhá proces kvašení při vyšší teplotě (obvykle kolem 18–22 °C), přičemž kvašení probíhá na hladině. Výsledný nápoj mívá obvykle bohatší, plnější chuť a výraznější aroma než spodně kvašená piva. Piva tohoto typu však mají tendenci být méně stabilní, a to zejména v letním období, proto se v historii tento způsob v horkých dnech vůbec nevyužíval. Dnes, kdy je technicky možné uhlídat a korigovat okolní teplotu, se pivo může svrchním kvašením vyrábět po celý rok.

Mezi nejznámější svrchně kvašená piva patří:

• pšeničné pivo (weizen) – osvěžující varianta, která obsahuje větší podíl pšeničného sladu. Vyniká světlou, zakalenou barvou. K nejznámějším pšeničným pivům patří německá a belgická, ale s výrobou pšeničných piv nezůstávají pozadu ani čeští sládci.
• ale – pivo tmavé barvy, která je způsobena delším procesem pražení sladu, což dává pivu bohatší a plnější chuť. Ale se nejvíce vyrábí v Irsku, Británii, Belgii a USA. Jedním z mnoha druhů ale je i známý IPA (Indian Pale Ale).
• stout a porter – tato piva z Británie a Irska jsou tmavá a plná chuti. Stouty jsou obvykle silnější a při pití ucítíte čokoládu, kávu nebo ovesné vločky. Portery jsou oproti stoutům jemnější a vyváženější.
• trappistické pivo – silné pivo, které pochází z Belgie a Nizozemí, kde se připravuje pod dohledem mnichů.

Zdroj: Freepik

Spodně kvašená piva

Spodně kvašená piva jsou typicky lehká, čistá a dobře karbonizovaná. Kvašení probíhá při nižší teplotě (obvykle kolem 10–12 °C), a celý zázrak se odehrává na dně nádoby. Důležitou součástí procesu výroby je tzv. lagerování (stárnutí) piva. Právě podle toho, že si pivo musí po vykvašení ještě více než měsíc „poležet“, aby dozrálo, se mu dostalo názvu „ležák“.

Mezi nejznámější spodně kvašená piva patří:

• Pilsner (pivo plzeňského typu) – světlý ležák a rodák z Plzně. Vyniká svou zlatavou barvou, výraznou chmelovou hořkostí a dobře vyváženou sladovou chutí.
• Dortmunder – toto pivo pochází z německého města Dortmund. Má zlatavou barvu, středně silnou chuť a mírnou hořkost. Dortmunder je obvykle silnější než tradiční ležák.
• Bock – silnější verze ležáku původem z Německa. Bock je zbarvený do tmavé barvy a má tendenci být sladší a plnější, s nádechem karamelu a ovoce.
• Märzen – toto pivo je známé jako tradiční německé pivo a vaří se například při příležitosti Oktoberfestu. Má zlatavou až jantarovou barvu a plnější, mírně nasládlou chuť.
• Schwarzbier – jedná se o tmavý ležák s barvou podobnou stoutu nebo porteru, má však lehčí a jemnější chuť. Schwarzbier je oblíbené zejména v Německu.

Spontánně kvašená piva

Spontánně kvašená piva se vyrábí bez přidání specifických kvasinek. Fermentaci zajistí kvasinky a bakterie, které se přirozeně nacházejí v ovzduší nebo zůstaly v sudech po předchozí várce. V dnešní době jsou tato piva nejvíce rozšířena v Belgii a některých částech Francie a Nizozemí.

• Lambik – pivo původem z Belgie, které připomíná chutí Chardonay.
• Gueuze – perlivé pivo, které vzniká řezáním mladých a starých lambiků. Servíruje se do sklenic typu flétna.
• Kriek – směs lambiků, která je při dokvašení doplněná třešněmi.
• Frambozen – pivo podobné pivu Kriek, namísto třešní se však do něj přidávají maliny.
• Faro – směs lambiků, která se před dokvášením smíchá s hnědým cukrem či karamelem.

Smíšené kvašení

Tato skupina zahrnuje piva, která jsou výsledkem působení více než jednoho typu kvasinek či bakterií. Příkladem piv vzniklých smíšeným kvašení jsou například belgické saisony.

Jak vybrat sklenici na pivo

Předtím, než se vrhnete na samotný nákup sklenic na pivo, byste měli zvážit několik následujících faktorů, které výběr sklenic ovlivňují:

1. Druh piva. Různé druhy piva jsou servírovány v konkrétních typech sklenic. Například tulipánová sklenice je skvělá pro belgické ležáky a IPA. Zaměřte se tedy na konkrétní druh piva, který plánujete podávat.
2. Tvar a velikost. Tvar a velikost sklenice může ovlivnit to, jak se uvolňuje vůně piva a jak jsou chutě vnímány. Například sklenice s užším ústím pomáhají koncentrovat vůni. Větší sklenice jsou vhodné pro piva s výraznou vůní, zatímco menší sklenice jsou ideální pro silnější piva.
3. Tloušťka a materiál. Tloušťka skla může ovlivnit, jak rychle pivo zteplá. Tenčí sklenice jsou obecně preferované pro udržení teploty piva, zatímco tlustší sklenice působí robustněji, ale mohou snížit zážitek z pití. Zvažte také použitý materiál - křišťálové sklenice sice vypadají efektně, ale vyžadují opatrnější zacházení.
4. Všestrannost. Pořizujete-li sklenice do své domácnosti a nemáte nafukovací kredenc, nejspíš se budete poohlížet po univerzálnějších typech, než abyste pořizovali všechny existující tvary a velikosti. Například tulipánová sklenice je vhodná pro mnoho druhů ležáků. Neméně všestranný je i klasický krýgl.
   
5. Příležitost. Pokud pořádáte ochutnávku piva nebo formální setkání, investice do specializovaných sklenic na pivo může umocnit celkový zážitek z pití. Nicméně pro neformální setkání nebo venkovní události může být důležitější praktická stránka, než abyste měli pro každý druh piva dokonalou sklenici.

Tip: Pokud je danou příležitostí oslava narozenin a hlavní oslavenec je pivař-srdcař, darujete mu pískovaný půllitr ozdobený oslavencovým jménem, vtipným nápisem nebo obrázkem.

Druhy sklenic na pivo

Pokud jste dočetli až sem, máte už lepší představu o tom, jak obrovské množství piv existuje. Jde-li o jejich podávání, nevystačíte proto u všech s klasickým buclatým půllitrem – tedy pokud se nechcete ochudit o zajímavý chuťový zážitek. Jako u každého alkoholického nápoje je i u piva důležité vybrat sklenici, která svým tvarem a velikostí zdůrazní chuť a vůni nápoje nebo ovlivní, jak bohatá bude čepice pěny, jak dlouho zůstane pivo vychlazené nebo jak dlouho si udrží bublinky.

Pivní půllitr

Vhodné pro: většinu piv

Půllitr, lidově také krýgl nebo škopek, je to, co si většina z nás obvykle představí pod slovem sklenice na pivo. Jedná se o nejstarší a nejuniverzálnější způsob podávání tohoto nápoje. Obvykle bývá zhotovený ze silného skla, které vám umožní si rázně přiťuknout, a je vybavený velkým uchem, které zajišťuje pohodlný úchop a držení v ruce. Díky robustnějšímu provedení a uchu zůstane pivo déle vychlazené.

Zdroj: Freepik

Sklenice pinta

Vhodné pro: ale, stouty, ležáky, IPA, pilsnery

Tato sklenice je jednou z nejběžnějších sklenic na pivo zejména v USA, Británii, Irsku a Německu. Má válcový tvar s mírně rozšířeným hrdlem a obvykle pojme kolem 0,5 l piva.

Zdroj: Freepik

Sklenice na pšeničné pivo

Vhodné pro: pšeničné pivo

Tuto pivní sklenici poznáte podle toho, že je vysoká a ve spodní části zúžená, takže její silueta připomíná přesýpací hodiny. Tento tvar umožňuje hromadění aroma a vytvoření a udržení bohaté pěny.

Zdroj: Freepik

Sklenice na pilsner

Vhodné pro: pilsnery, ležáky, blond ale

Sklenice pro podávání pilsneru by měla být vysoká a se stěnami, které se směrem nahoru rozšiřují, čímž napomáhají rozvinutí aroma nápoje. Nejběžnější jsou sklenice na stopce. Tento tvar umožňuje udržení pěny a bublinek. Je důležité, aby stěny nebyly příliš silné, protože pak bublinky nebudou tolik patrné. Oproti sklenici pinta má tato menší objem.

Zdroj: Freepik

Tulipánová sklenice

Vhodné pro: silnější a aromatická piva, např. belgické ležáky, ale, IPA nebo belgické saisony

Tato sklenice má kratší nožku a kalíšek ve tvaru tulipánu s jemně ohrnutým ústím. Díky svému tvaru, který umožňuje s pivem zakroužit, umí zintenzivnit jeho aroma a chuť. Zároveň si díky nožce nezahříváte obsah tělesným teplem.

Existuje ještě tzv. thistle sklenice, která je méně zakřivenou verzí tulipánové sklenice a která si získala oblibu zejména ve Skotsku.

Zdroj: Freepik

Snifter

Vhodné pro: silná a aromatická piva, např. belgické ale, IPA nebo stouty

Snifter je malá sklenice s kulatým tělem a zúženým hrdlem. Možná ji znáte jako sklenici na koňak, ale skvěle si poradí i s aromatickými pivy. Zkuste s pivem ve sklenici zakroužit a budete překvapení, kolik aromatických látek se donese k vašemu nosu. Nemusíte se bát držet kalíšek v dlani – pivo se tak ohřeje na optimální teplotu.

Zdroj: Freepik

Degustační sklenice

Vhodné pro: většinu piv

Chystáte se uspořádat pivní degustaci? Potom byste neměli zapomenout na speciální pivní skleničky s malými kalíšky rozmanitých tvarů, které jsou pro tuto roli jako stvořené. Během večera zvládnete ochutnat vícero druhů piv, aniž byste poté museli zápasit se zemskou přitažlivostí.

Zdroj: Freepik 

Pohár na pivo

Vhodné pro: německý bock, belgické IPA a ale, pilsnery, ležáky

Pivní poháry mají široký kalich na dlouhé nožce a podobají se sklenici na červené víno. Bývají vyrobeny ze silnějšího skla než běžné sklenice na pivo. Díky svému tvaru dobře drží pěnu a kumulují aromatické látky. Tyto sklenice navíc na stole vypadají velmi slavnostně.

Sklenice Stange

Vhodné pro: jemná piva, např. Kolsch, Bock, Lambic, Gueuze

Tato sklenice je vysoká, úzká a má rovné stěny. Podobá se menší higball sklenici na koktejly. Její tvar svědčí perlivým pivům, ze kterých tak rychle nevyprchají bublinky. Díky poměrně malému objemu navíc pivo nestihne tak rychle zteplat.

Zdroj: Freepik

Sklenice flétna

Vhodné pro: ovocná piva, Kriek, Lambic

V úzkých šampuskách nemusíte podávat jenom šumivá vína. Podobně jako u sklenice Stange, i sklenice na šumivá vína svědčí perlivým pivům, ze kterých díky úzkému kalíšku tak rychle nevyprchají bublinky. A samozřejmě působí o něco slavnostněji než tradiční půllitr.