Druhy skla: jaký je rozdíl mezi běžným, křišťálovým a borosilikátovým sklem?

Sklenice​ na víno, čajová konvice i zapékací mísa mohou být všechny ze skla, přesto se při používání chovají jinak. Některé sklo je vhodné hlavně na běžné stolování, jiné lépe zvládá vyšší teploty a další vyniká čirostí a leskem.

Pro běžnou domácnost jsou nejdůležitější především tři skupiny: běžné sodnovápenaté sklo, křišťálové sklo a borosilikátové sklo. Každé má jiné vlastnosti a hodí se pro trochu jiné použití.

Běžné sklo: univerzální pro každodenní použití

Sodnovápenaté sklo je nejběžnější typ skla, se kterým se setkáte u lahví, sklenic a dalšího stolního skla. Je dobře zpracovatelné, vhodné pro sériovou výrobu a pro běžné používání v domácnosti naprosto dostačující.

Typicky se používá tam, kde sklo nemusí zvládat výrazné teplotní změny. U klasických sklenic na vodu, pivo nebo další studené nápoje je proto zcela běžnou volbou.

Křišťálové sklo: čirost, lesk a elegantní vzhled

Křišťálové sklo si většina lidí spojuje s vysokou čirostí, leskem a elegantním vzhledem. Často se používá u sklenic na víno, sekt nebo dalších výrobků, u kterých hraje důležitou roli vzhled a práce se světlem.

Důležité je, že křišťálové sklo nemusí obsahovat olovo. U moderního stolního skla se běžně používají bezolovnaté křišťálové skloviny, které nabízejí velmi dobrou čirost a optické vlastnosti.

A co olovnatý křišťál?

Tradiční olovnatý křišťál obsahuje oxid olovnatý, díky kterému má vyšší hustotu a výraznější lom světla. Právě proto se často používá u bohatě broušeného dekorativního skla, kde krásně vynikne hra světla.

U běžných moderních sklenic na víno nebo sekt se ale dnes často setkáte spíše s bezolovnatým křišťálovým sklem.

Borosilikátové sklo: když je důležitá teplota

Borosilikátové sklo je známé hlavně tím, že lépe snáší zahřívání a ochlazování než běžné sklo. Proto se používá například u čajových konvic, hrnků, kuchyňských nádob nebo varného skla.

Vyšší tepelná odolnost ale neznamená, že každý výrobek z borosilikátového skla můžete automaticky postavit na přímý plamen. Vždy záleží také na konstrukci konkrétního výrobku a doporučení výrobce.

Jaký druh skla se hodí na co?

Tvrzené sklo: odolnější díky tepelné úpravě

Tvrzené sklo není samostatný druh podle chemického složení. Jde o sklo, které bylo speciálně tepelně upraveno, aby mělo vyšší mechanickou odolnost.

Proto je dobré rozlišovat mezi tím, z jakého druhu skla je výrobek vyrobený, a tím, jak byl následně upravený. Tvrzení, broušení, barvení nebo dekorování jsou způsoby dalšího zpracování skla.

A co další druhy skla?

Existují i další speciální druhy, například křemenné, laboratorní nebo optické sklo. Ty se ale používají hlavně pro technické a průmyslové účely.

Pro běžnou domácnost je praktičtější znát hlavně rozdíl mezi běžným, křišťálovým a borosilikátovým sklem. Právě ten nejlépe vysvětluje, proč je jedna sklenice ideální na víno a jiná nádoba zase na horký čaj.

Nejdůležitější je, k čemu budete sklo používat

Při výběru se proto neřiďte jen názvem materiálu. Důležitá je také tloušťka skla, tvar výrobku a doporučení výrobce.

Na běžné stolování dobře poslouží klasické sklo, u sklenic na víno oceníte čirost a jemnost křišťálového skla a u horkých nápojů nebo kuchyňských nádob dává smysl borosilikátové sklo.