Změna adresy provozovny na Skleněný shop cz, U Výstaviště 10, 750 02 Přerov

Výroba a tvarování skla

Suroviny k výrobě skla 

Základem pro výrobu skla je směs surovin. Tato směs se nazývá kmen. Mezi základní suroviny patří sklářský písek (oxid křemičitý), který lze částečně nahradit oxidem boritým (borax). Dále Vápenec (uhličitan vápenatý), ten se dá nahradit dolomitem, soda (uhličitan sodný), potaš (uhličitandraselný) a skleněné střepy, které se přidávají až v 50% množství, protože urychlují tavící proces a výroba je hospodárnější. Mezi pomocné suroviny patří čeřící látky, odstraňují bublinky a nečistoty z roztavené skloviny, zároveň sklovinu promíchávají a homogenizují (např. dusičnan sodný a sloučeniny arzénu). Odbarvovací látky odstraňují nežádoucí zabarvení skloviny – barvy se vzájemně vymyjí. Barvící látky (různé soli a oxidy kovů) slouží k obarvení skla např.: mangan obarví sklo na fialovo, kobalt na modro, měď na modrozeleno a zlato rubínovočerveně. Zakalovací látky vytvářejí ve skle jemně rozptýlené částice, jež brání přímému prostupu světla a vyvolávají neprůzračnost skla, např. kryolit, kostní moučka, mastek. Za pomocný materiál lze podkládat také Glazůry (emaily), ty se používají ke zdobení povrchu výrobku malováním, používají se lehce tavitelná nebo olovnatobokřemičitá skla (průsvitná, krycí, barevná bílá) nebo různé kovy. 

Výroba skla

Sklovina se taví v sklářské peci při teplotě 1200°C až 1500 °C, boritokřemičité sklo při teplotě až 16300C a křemenné sklo okolo 20000C. Po roztavení se dále vyčeří, případně odbarví, obarví, zakalí. Neroztavené části se na hladině skloviny sbírají v podobě sklářské pěny (sklářská žluč). Řídká sklovina se nechá vychladnout na teplotu 700°C až 1 000°C, při této teplotě se začíná s tvarováním skla.

Tvarování skla 

Foukání je ruční nebo strojní. Při ručním foukání se používá sklářská píšťala a sklovina se tvaruje pomocí forem. Co skleněný výrobek to originál. Strojní foukání se provádí na složitých sklářských automatech různých typů. Foukáním se vyrábí běžné užitkové sklo.

Lití: Žhavá sklovina se lije na hladkou litinovou desku licího stroje, která je vymezena latěmi určující tloušťku skla. Po latích přejíždějí hladící válce. Vychlazené tabule skla se brousí a leští. Takto upravené sklo se používá na výkladní skříně. Na výrobu těchto se skel se používají nejčistší suroviny.                                                                     

Válcování: Sklovina vytéká z vanové pece mezi chlazené vodorovné válce, které ji vyrovnávají v desku, tabule pak prochází chladicí pecí a z obou stran se brousí a leští, při válcování lze do tabulí vtlačovat vzor nebo vkládat drátěné pletivo. Zavedením této techniky ploché tabulové sklo značně zlevnilo.

Tažení je nejběžnější způsob výroby plochého skla. Z roztavené skloviny se vytahuje nekonečný pás vzhůru dvojicí azbestových válečků. Vychladlý pás se řeže na tabule, prokládá papírem a balí do latění. Vyrábí se tak hlavně slabší okenní tabule, sklářské trubky, tyče.

Plavení je moderní technologie výroby používána hlavně při výrobě zrcadlového skla, kdy vláčný pás skloviny je veden z vanové pece přes lázeň roztaveného cínu. Tím se dosáhne dokonale hladkého povrchu skla. Odpadá broušení a leštění.

Lisování se používá především pro výrobu dutého skla. Používá se tvárná sklovina, která dokonale vyplní formu. Lisy se používají ruční, poloautomatické a automatické. Lisuje se hlavně sodnodraselné sklo a v menší míře také olovnaté sklo (olovolis).

Po vytvarování se přechází k chlazení skla

U skla není přesně vymezen bod tuhnutí, resp. bod tání. Charakteristickou vlastností skla je jeho různá tuhost či tekutost při různých teplotách. Chlazení skleněných výrobků se provádí v chladicích pecích postupným snižováním teploty.